O Domově sv. Josefa dozvěděla díky MS centru
v Pardubicích, kam pravidelně dojíždí. Když na našich webových
stránkách viděla, jak Domov vypadá, měla jasno.
„Ta historie na mě úplně dýchla. A ta architektura? To je prostě
moje!“
Jak sama říká, na první pobyt přijela jen na
zkoušku.
„Zajímalo mě, jestli mi pobyt v Domově vůbec něco dá. A dal mi
hrozně moc. Takže návrat je jasný, “ usmívá se. Shodou okolností se do
Domova poprvé vydala zrovna v době Svatoanenských slavností.
„Ty už nesmím vynechat. Celkově je areál v létě nádherný, plný
barev. Vždy je na co koukat nebo co dělat.“
Na pobytu je již podruhé a rozhodně ne
naposled
„Atmosféra je tu více než přátelská, skoro všichni si tu tykají. To
jsem nečekala a velmi mile mě to překvapilo. Jsme tu k sobě hodně
upřímní, jsme totiž všichni na jedné lodi. Každý má sice jiný
příběh, ale základ je stejný. “
Během pobytu
vyzkoušela mnoho různých terapií, přes lymfomasáže a rehabilitaci až po cvičení
mimických svalů.
„Člověk
mimické svaly používá neustále. U jídla, při úsměvu, i když jen mluví. Pro zdravého člověka je to naprosto
běžná věc, kterou si ani neuvědomuje. Pro nemocné roztroušenou sklerózou
to však může být problém. I s tím mi tu však dokázali
pomoci,“ přibližuje
jeden z možných
problému roztroušené sklerózy.
Díky odborné poradně, kterou může využít každý i z pohodlí svého
domova, získá paní Aneta nový elektrický vozík.
„Děvčata v poradně mi pomohla vyplnit žádost. Dívám se spíš
dopředu. Zatím elektrický vozík nepotřebuji, ale vyřízení žádosti
může trvat a chci stačit vnoučatům, aby mi neutekly moc daleko,“ usmívá
se.
Na odlehčovací službě strávila dva měsíce a už se těší, až se
zase vrátí.
„S holkama jsme se dohodly, že se tu sejdeme zase v červenci,“
vypráví o dalších klientkách, se kterými se seznámila.
„Vyměnily jsme si kontakty, s jednou z nich máme v plánu setkávat se
i v průběhu roku, bydlíme totiž kousek od sebe, ale doteď jsme o sobě
nevěděly. “
Jak vypadá běžný den odlehčovacího pobytu
Každý den je jiný a každý klient má program vytvořený přesně podle
jeho potřeb. Paní Aneta je hodně akční, takže se ani chvíli nenudí.
„Po ranní hygieně a snídani mám cvičení, pak je to někdy
celotělová vana, někdy skupinová psychoterapie nebo muzikoterapie. Po
obědě a chvilce spánku už je program více méně volný. Nerada zahálím,
takže jezdím vyrábět košíky, každou středu hrajeme kuželkový turnaj.
Nevynechám žádnou mši ani koncert či promítání filmu. Čas si
samozřejmě udělám i na kávu a zákusek v místní kavárně. Jediné, co
mi tu trochu chybí, je hipoterapie,“ vyčísluje svoje aktivity.
Ke všem těmto činnostem jí pomohla
i Domovenka. Díky 290 korunám měsíčně od našich dárců, které
dofinancovávají terapie v Domově, je zase o něco blíže svému snu znovu
tančit. Pomozte i Vy plnit sny lidem nemocným roztroušenou sklerózou.
Děkujeme.
